13. Kostel Panny Marie

Byl to tehdy malý kostelík a plnil úlohu hřbitovní kaple. Během husitských vpádů (1427 a 1431) byl zničen. Kolem roku 1452 obyvatelé města zrekonstruovali kostel a značně ho rozšířili. Až do počátku osmnáctého století byl používán především pro účely pohřebních obřadů. Od roku 1654 do čtyřicátých let osmnáctého století sloužil chrám evangelíkům z Uniegoszczy a Radostowa na útěku. V době morové epidemie kostel sloužil jako morová kaple. V roce 1687 byl povolán druhý kněz, známý jako morový kaplan. Vedle kostela se nacházel jeden z největších lubaňských hřbitovů. V současné době chrám slouží evanjelíkům. V průběhu staletí byl kostel mnohokrát rekonstruován a přestavěn. V roce 1563 byla na věži kostela změněna střešní konstrukce. V roce 1613 byly vyměněny lavice. V roce 1626 byly rekonstruovány stěny a okna. V následujících letech se dělali nové empory , lóže pro radních i kazatelna. V roce 1683, v průběhu pohřební modlitby uhodil do kostelní věže blesk. Vážně poškodil konstrukci střechy a zabil jednu ze dvou osob, které byli uvnitř v chrámu. V osmdesátých a devadesátých letech šestnáctého století byly vyměněné empory, byla zakoupena nová křtitelnice a byli instalovány malé varhany. V roce 1709 blesk znovu vážně poškodil konstrukci kostela. Nicméně hlavní renovační práce byly provedeny až v letech 1730-1735 (byly vyrobeny čtyři nové okna, nové varhany, byl vyměněn dřevěný strop, kazatelna, zvon, byl renovován oltář a křtitelnice). V roce 1815 byly zlepšené funkce varhanů. V roce 1840 byly stěny kostela vyztužené pilíři. Poslední komplexní rozsáhlý projekt rekonstrukce podle návrhu Alberta Augustina se konal mezi 1887-1888.